Svatba v Rusku III

Výměna snubních prstenů mezi ženichem a nevěstou je stejně tak, jako v každé jiné západní tradici, oblíbeným zvykem, který rozhodně nelze vypustit, i v případě ruské svatby. Snubní a zásnubní prsteny jsou nejen památkou na věčné časy svědčící o nehynoucí lásce, ale i vzpomínkou právě na ten jeden speciální den, kterým svatba a všechno, co se v rámci jejich oslav stane, rozhodně je. Tradičně se se zásnubním prstenem vytasí nedočkavý budoucí ženich a manžel (v budoucnosti ještě vzdálenější) v jedné osobě. Ale nemusí se jednat jen o prsten, zásnubní může být i jakýkoliv jiný šperk. Záleží na preferencích snoubenky a nejen finanční situaci páru. 

V Rusku je stále velmi populárním materiálem zlato a tak není divu, že tento nažloutlý kov vévodí i snubním a zásnubním prstenům. Zlatý zásnubní prsten může být dekorován vzácným blyštivým kamenem, proužky platiny nebo stříbra či dokonce perlou. V současném ruském jazyce neexistují, tak jako například v češtině, dva různé výrazy pro prsteny, které se staly nedílnou součástí předsvatebního a svatebního rituálu. Vždycky tomu tak ale nebylo. Až do roku 1755 se rozlišovalo mezi zásnubami, které měly svůj speciální, a tedy zásnubní prsten, a samotným svatebním obřadem, pro nějž byla typická sada dvou snubních prstenů. Ve druhé polovině osmnáctého století se totiž dvě slavnosti sloučily v jednu jedinou a tak se zmenšil i počet prstenů a pro snoubenku a budoucí nevěstu zůstal jen jeden. 

Vedle například Polska, Ukrajiny, Řecka nebo Španělska, patří Rusko do skupiny zemí, kde novomanželé hrdě nosí své snubní prsteny na pravé ruce. Zásnubní prsteny jsou tak úplně čerstvou záležitostí na území Ruska a ne všude se k zásnubní ceremonii pod vlivem západního vlivu přistupuje. Samotný proces zásnub tak v sobě nenese téměř nic z původního zvyku a je spíše odrazem univerzálních, globalizovaných tendencí a trendů. Důležité je, že dojde ke kýženému výsledku a tím je žádost o ruku a navlečení zásnubního prstenu s kamenem.