Zdaleka nejčastěji se můžeme setkat s klasickým krapnovým osazením. Krapny jsou drobné kovové drápky, které drahokam svírají pevně na jeho místě a opticky ho zvětšují. Tvarem mohou být kulaté, špičaté, zaoblené, ploché nebo i ve tvaru V. Čím více krapen drahokam objímá, tím méně světla jím prochází a snižuje se tak jeho třpyt.

Mimochodem, krapnové osazení jako vůbec první použila v roce 1886 dílna klenotnického mistra Tiffanyho při tvorbě ikonického zásnubního prstenu.

Lunetové osazení je technika, která se pro upevnění menších i větších diamantů používá už stovky let. Setkat se s ní tak můžete na královských klenotech i moderních náušnicích. Drahokam je z části, nebo po celém svém obvodu lemován kovovou objímkou, díky tomu je dokonale chráněný před odřením i odštípnutím. Lunety zároveň umně skryjí i menší vady na kráse, jako jsou drobné inkluze či kazy. Přestože luneta zabraňuje průchodu světa drahokamem a snižuje tak jeho lesk, propracovaný kovový rám dokonale vyzdvihne jeho půvab.

Drážkové osazení je bezpečná technika, jak do šperku vsadit i menší drahokamy v řadě. Nejčastěji se proto používá na prstenech, náramcích a kruhových náušnicích. Drahokamy jsou umístěny těsně vedle sebe do kovové drážky, jsou perfektně chráněné boční stěnou a výjimečně zářivé. Jedinou nevýhodou může být poněkud náročnější čištění drobných kamenů a nečistot usazených v drážkách.

Moderním a méně známým typem osazení je takzvané tlakové, které se využívá především u prstenů. Zlatník při fasování touto technikou využívá pružnosti kovu, drahokam je uchycen pomocí tlaku z obou stran a působí dojmem, že se vznáší.